Potenciální příjem: když rodič účelově nepracuje nebo „prodělává“

Jeden z nejúčinnějších nástrojů, na který ve Výživné zdarma upozorňujeme, se jmenuje potenciální příjem. Řeší situaci, kdy povinný rodič účelově sníží svůj příjem, jen aby platil méně.

Co říká zákon

Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku soud při hodnocení možností povinného zkoumá, zda se nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Pokud ano, počítá výživné z příjmu, kterého by rodič dosahovat mohl — ne z toho, který si účelově snížil.

Jak se potenciální příjem určuje

Zásadní vodítko dal Nejvyšší soud ve sjednocujícím stanovisku sp. zn. Cpjn 204/2012. Uvedl, že soud nevychází automaticky z dřívějšího vyššího příjmu, ale z příjmu, kterého by povinný mohl dosahovat s ohledem na svůj věk, zdravotní stav, vzdělání, pracovní zkušenosti a — což je důležité — nabídku a poptávku na rozumně regionálně určeném trhu práce.

Typické situace, kdy soud potenciální příjem použije

Stanovisko výslovně jmenuje případy, kdy lze na účelové jednání usuzovat:

• povinný dlouhodobě vykazuje účetní ztrátu;
• byl opakovaně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání;
• vyhýbá se nabízené práci odpovídající jeho věku, zdraví a vzdělání;
• bezúplatně nebo za zjevně nepřiměřeně nízkou cenu převedl nemovitost či jinou hodnotnou věc, ze které mohl mít prospěch.

A co výkon trestu?

Zajímavý je i závěr, že samotný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody (jde-li o úmyslný trestný čin nebo právě o zanedbání výživy) sám o sobě povinnosti platit nezbavuje — i tehdy lze vycházet z potenciálního příjmu. Soud to ale neuloží, pokud by to bylo v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.

Máte podezření, že druhý rodič svůj příjem účelově „schoval"? Popište nám situaci — Výživné zdarma pomůže argumentaci postavit a připravit návrh k soudu.